advent a vánoce 2019

1. neděle adventní - cyklus A (Matouš 24,37-44)

Začátek adventu jako počátek církevního roku je velmi podobný s jeho závěrem a to v eschatologických podobenstvích ohlašujících druhý Kritův příchod. Jejich cílem není nabudit strach z onoho dne a té chvíle, stejně nevíme, kdy přijde, zda zítra nebo za tisíc let. Kolik už bylo ohlášených zaručených konců světa. Zapoměli na to, že o této hodině ví jen Bůh. Ale Ježíš nás vyzývá k tomu, abychom byli stále připraveni a nikdy se neoddalovali od jeho učení, evangelia, které jediné je zárukou, že náš život může pokračovat navždy i navzdory všem různým předpovědím. Proto Ježíš chce po nás hlavně bdělost, abychom neusínali ve své pýše a nevěře, ale byli mu stáloe nablízku, aby nás nic nemohlo překvapit. Stímto evangeliem je v přímé souvislosti i novozákonní čtení - Pavlův odkaz Římanům a dokonce i vidění "starozákonního evangelistu" Izaiáše.

Pane prosíme Tě, buď nám vždy nablízku a naveď nás zpět na správnou cestu, když zbloudíme.

2. neděle adventní - cyklus A (Matouš 3,1-12)

Postava Jana Křtitele neodmyslitelně patří k adventní době. Bohem vyvolený, aby mu připravil cestu, aby také připravil lidi na příchod Spasitele. Žil velmi skromně a plnil doslova Boží vůli. Kázal všem, aby činili pokání, aby si lid uvědomil svou hříšnost, ale také, že každý může být vykoupen, když bude konat pokání. A svým křtem v řece Jordán připravoval všechny lidi na skutečný křest Duchem Svatým a ohněm, který přinese sám Ježíš.

Bože Otče prosíme Tě, dej nám v této adventní době více času na zamyšlení, abychom si uvědomili svou hříšnost, ale i velikou naději, která přichází v osobě Tvého Syna Ježíše Krista, až přijde opět na tuto zemi ve své velké slávě. A jak zdůrazňuje sv. Pavel ve svém listě Římanům, přišel pro všechny, nejen pro vyvolené.

3. neděle adventní - cyklus A (Matouš 11,2-11)

Ježíš vyzdvihuje svého předchůdce Jana Křtitele. Oceňuje jeho nesmírnou skromnost a zapálení pro hlásání Boží zvěsti s výzvou k pokání. Ale zároveň také poznamenává, co znamená Boží království. Že to už je jiný, vyšší stav než jakýkoliv, byť sebespravedlivější člověk na této zemi. V tom je obrovská naděje.

Pane prosíme Tě, dej abychom si uvědomili sílu pokání, které nám hlásal Jan Křtitel, ale také abychom s radostí očekávali něco více než co nám může dát jen pozemský život a tím je ten věčný, který se pro nás otevřel Kristovou obětí na kříži.

4. neděle adventní - cyklus A (Matouš 18,1-24)

Archanděl Gabriel povzbuzuje Josefa, aby přijal svou manželku Marii, protože počala z vůle Nejvyššího. Josef, člověk spravedlivý stejně jako Maria přijímá bez výhrad Boží plán, i když mu asi moc nerozumí. Ale plně důvěřuje Bohu.Bůh také po nás nechce, abychom všemu rozuměli, co je nad lidské chápání. Ale chce, abychom ho přijali do svých srdcí. Proto i my prosme Boha, abychom ho vždy poznali, ať už v podobě jesliček, svaté hostie nebo slovy Písma. Ve všem tom je totiž přítomen skutečný Bůh, Ježíš. A chceme, aby se narodil opět v našich myslích.Pane prosíme Tě přijď do našich srdcí a dej abychom byli připraveni jak na Tvůj první příchod, tak hlavně i na ten druhý, definitivní, vítězný.

Svátek Svaté Rodiny - cyklus A (Matouš 2,13-23)

Svátek Svaté Rodiny se slaví vždy mezi Narozením Páně a Novým rokem, v období vánočního oktálu, mezi narozením Mesiáše a jeho pojmenováním jménem Ježíš, přesně v období jednoho týdne. Právě svornost svaté rodiny ať už při narození Ježíše nebo při útěku do Egypta před krutým Herodesem je vzorem pro dnešní rodiny. Josef i Marie pro své dítě udělali vše, co bylo v jejich silách. První čtení zase vybízí děti, aby se starali o své rodiče a milovali je. A v novozákonním čtení Pavel vybízí k lásce mezi všemi členy rodiny. Pak budeme mít skutečně v duši Kristův pokoj a jen s ním dokážeme odpouštět, jak nás k tomu vyzývá Modlitba Páně, hlavní křesťanská modlitba. V dnešní době satan útočí proti základům rodiny ve jménu tzv. svobody. Pane prosíme Tě, aby v dnešním liberálním světě nebyla ohrožena tradiční úplná rodina různými polovičatými náhražkami, které jsou výraznými odklony od dnešních čtení ale i celkově Tvého slova.

2. neděle po Narození Páně - cyklus A (Jan 1,1-18)

Čtením evangelia se vracíme do svátku Narození Páně. Apoštol a evangelista Jan nazývá Ježíše Slovem i Světlem. Pravé slovo a pravé světlo, ve kterém je život i naděje. Světlo je opak tmy, to ví všichni, ve světle nezakopneme, nebudeme klopýtat. Tma symbolizuje zlo, satana, protože může ukrýt špatné skutky. Kdo koná dobro, nemusí se za ně stydět a proto má rád světlo. Kdo koná zlo, tak nechce, aby ho bylo moc vidět a tím pádem odhalit. A právě toto světlo nám nabízí Ježíš, světlo radostné zvěsti, evangelia, že tma je jeho obětí na kříži definitivně poraženo.

Co se týká slova, není třeba moc mluvit, někdy i mlčení mnoho znamená, Ježíš také nevysvětloval všechno, když viděl, že na opačné straně není žádná snaha ho přijmout ani jeho slovo a ti dotyční se nedali přesvědčit ani jasnými znameními z nebe, zázraky. Slovo můžeme vnímat i ve svém srdci a uchovávat ho tam, jak to zmiňuje u Panny Marie, Ježíšovy matky až 2x evangelista Lukáš. Slovo je pravda, která přišla skrze Ježíše a tím doplnila Starý zákon, kterému ještě chyběla právě pravda, láska a milosrdenství.

Pane Ježíši, prosíme Tě, dej abychom do temna svých srdcí dokázali přijmout Tvé slovo i světlo a toto světlo i slovo přenášet dále všem lidem dobré vůle, všem, kdo o něj stojí anebo alespoň projevují zájem.

Neděle Křtu Páně - cyklus A (Matouš 3,3-17)

Jan jako předchůdce Mesiáše byl velice skromný. Nejen svým životem, ale měl velkou ústu i ve svém nástupci, který si ho sám vyvolil, aby mu připravil cestu. Jan se proto ani nenazýval prorokem (Jan 1,21). A tak to bylo i u křtu Ježíše. Říkal, že by to mělo být naopak, ale na Ježíšovo přání ho pokřtil. Zmíněné paralelní Janovo evangelium připomíná, že Jan nazval Ježíše Beránkem Božím, to se denně modlíme těsně před přijetím Kristova těla (1,36) a možná si ani neuvědomujeme, co ta slova znamenají. Ježíš si vzal nejen na sebe lidské tělo, ale i vše, aby se nám hříšným lidem co nejvíce podobal. Rozdíl byl jen v tom, že Ježíš jako Boží svatý byl bez hříchu (Lukáš 9,20).

A při Ježíšově křtu se poprvé zřetelně zjevuje základ naší víry, a tím je tajemství Boží Trojice, že Duch Svatý je ztělesněnou láskou mezi Otcem a Synem. Mám i já zalíbení v osobě Ježíše?

Pane prosíme Tě, aby nám byl vzorem skromný a zbožný život Jana Křtitele, který je nám přípravou na přijetí Tvého slova, jehož základ jsi nám dal při našem křtu a které jsi nám zanechal ve svých evangeliích jako důležité vodítko k našemu vzkříšení a spasení.