Slavnost Seslání Ducha Svatého - cykl. B

sobota 18.5. - vigílie Seslání Ducha Svatého

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí věčný Bože, Ty nám dáváš každoročně v období padesáti dnů znovu prožívat uskutečnění a naplnění velikonočního díla naší spásy. Nepřestávej sesílat dary svého Svatého Ducha, aby Tě lidé všech národů a jazyků společně chválili a oslavovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, který s Tebou v jednotě s Duchem Svatým žije a kraluje po všechny věky věků.

1. ČTENÍ  (Genesis - 1.Mojžíšova 11,1-9)

Celá země mluvila jednou řečí, jedněmi slovy. Když lidé putovali na východ, našli planinu v zemi Šineár a a usadili se na ní. Tehdy si spolu řekli: "Pojďme, udělejme cihly a vypalme je v ohni." A tak měli cihly místo kamene a asfalt místo malty. Řekli si totiž: "Pojďme, postavme si město a věž, jejíž vrchol dosáhne až k nebi. Tak si uděláme

jméno, abychom nebyli rozptýleni po celé zemi!" Hospodin však sestoupil, aby spatřil to město a tu věž, kterou lidští synové stavěli. 6Hospodin si řekl: "Hle, lid je zajedno a všichni mají jednu řeč. A toto je jen začátek jejich díla. Nic jim už nezabrání vykonat, cokoli si předsevzali. Nuže, sestoupíme a zmateme tam jejich řeč, aby jeden nerozuměl řeči druhého." Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi, a tak to město přestali stavět. Proto se to město jmenuje Bábel, Zmatek, neboť tam Hospodin zmátl řeč všech obyvatel země. Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi.

další možná čtení - Exodus 19,3-20, Ezechiel 37,1-14, Joel 3,1-5

ŽALM 104 Odp.: Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země!

2. ČTENÍ  (Římanům 8,22-27)

Bratři Víme přece, že všechno stvoření až dosud společně sténá v porodních bolestech. A nejen ono, ale i my, kteří okoušíme první ovoce Ducha, i my ve svém nitru sténáme, zatímco očekáváme přijetí za syny, to jest vykoupení svého těla. Byli jsme totiž spaseni nadějí. Naděje, kterou je vidět, ovšem není žádná naděje. Když někdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Když ale doufáme v to, co nevidíme, pak to trpělivě očekáváme. Právě tak nám také Duch pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás. Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté a že jeho přímluva za křesťany je v souladu s Boží vůli.

Aleluja. Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Aleluja.

EVANGELIUM (Jan 7,37-39)

V poslední den, když svátek vrcholil, Ježíš vstal a zvolal: "Kdo má žízeň, pojď ke mně a pij! Kdo věří ve mne, z jeho nitra potečou řeky živé vody, jak praví Písmo." a to řekl o Duchu, kterého měli přijmout věřící v něho; neboť Duch ještě nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.

neděle 19.5. - Boží hod svatodušní

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty shromažďuješ svou církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým svatým Duchem; sesílej hojnost jeho darů celému světu a společenství věřících provázej působením své milosti jako na počátku, když se začalo šířit tvé evangelium. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, který s Tebou v jednotě s Duchem Svatým žije a kraluje po všechny věky věků.

1. ČTENÍ   (Skutky apoštolů 2,1-11)

Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se j im j azyky j ako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil j eden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.

V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali:

"Ti, co tak mluví, nejsou to Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Partové, Médové, Elamitě, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky."

ŽALM 104 Odp.: Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země!

- Veleb, duše má, Hospodina! Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký! jak četná jsou tvá díla, Hospodine! Země j e plná tvého tvorstva.

- Hynou, když vezmeš jim život, a vracej í se do svého prachu. Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, a obnovuješ tvář země.

- Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, ať se Hospodin těší ze svého díla! Kéž se mu líbí má píseň: má radost bude v Hospodinu.

2. ČTENÍ  (Galaťanům 5,16-25)

Bratři! Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Jsou to věci, které si navzájem odporují, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.

K jakým skutkům vede tělo, je všeobecně známo. Je to: smilstvo, nečistota, chlípnost, modloslužba, čarodějnictví, nepřátelství, sváry, žárlivost, hněvy, ctižádost, nesvornost, stranictví, závist, (vraždy,) opilství, hýření a jiné takové věci. Řekl jsem vám to už dříve a říkám to ještě jednou: lidé, kteří takovéto věci dělají, nebudou mít podíl v Božím království.

Ale ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost. Proti takovým věcem se nestaví žádný zákon. Ti, kdo náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali svoje tělo i s jeho vášněmi a žádostmi.

Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!

(alternativně možno použít 1.Korinťanům 12,3-13)

Aleluja. Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Aleluja.

EVANGELIUM  (Jan 15,26 - 16,15)

Ježíš řekl svým učedníkům:

"Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten vydá o mně svědectví. Vy také vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.

Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí."

Zamyšlení texty slavnosti

Aleluja! Slavíme druhý nejdůležitější den liturgického roku ohraničující velikonoční období. Jeho vigílie je velmi podobná vigílii Vzkříšení Páně včetně obřadů požehnání ohně (světla) a až 7 možných starozákonních čtení. Ve slavnosti se snoubí více významů. Duch Svatý bude od této chvíle naplňovat kroky hlasatelů evangelia a provázet je, zároveň jim poskytuje dary pro službu (charismata). Díky těmto obdarováním mohou vytvořit společenství církve. Slavíme tedy i jakési narozeniny církve a její misii. Ale nelze ani přehlédnout téma vnitřního života samotného Boha, z jehož nitra Duch svatý vychází.

Vlastní průběh seslání Ducha Svatého nám popisuje první čtení ze Skutku apoštolů. Den Letnic je ve Starém zákoně oslavou daru Tóry - Zákona. Prorok Ezechiel předpovídal jiný zákon, který Bůh daruje přímo do srdce. A právě to se nyní stalo! Všimněme si také narážky na babylonské zmatení jazyků, které je právě dnes překonáno. Originál mluví o ohnivých "jazycích" ve smyslu lidského orgánu "jakoby z ohně" a dále "začali mluvit jinými jazyky", tedy "cizími" nikoli ve významu neznámými.

Ve druhém čtení apoštol Pavel připomíná, že každý, kdo má nějaký dar Ducha, slouží druhým a nemůže tento dar chápat jako výsadu vůči ostatním.

Janovo evangelium v textu o poslední večeři asi nejvíce z celého Nového zákona vysvětluje vztah mezi Bohem Otcem, Synem a Duchem svatým. Proto jsou dnes zařazeny za sebe dva úseky z různých kapitol. Všimněme si, že popisují vztahy mezi jednotlivými osobami Nejsvětější Trojice.

Praxe křesťanů není postavena jen na jejich osobních schopnostech, vytrvalosti či snažení se. Bůh jim dává zvláštní sílu. Nejde o vitamíny ani vesmírnou energii, ale o někoho! Duch svatý chce a může s člověkem úzce spolupracovat. Duch Boží člověka posiluje, dává mu moudrost, odvahu či sílu. V jeho moci mohou lidé konat velké věci, i když jsou obyčejní a slabí. Podmínkou je přijetí Ježíše do svého života a otevřenost pro působení Ducha.

Velikonoční období je ohraničeno dvěma Božími hody - největšími svátky v liturgickém kalendáři i v dějinách spásy, od vzkříšení Krista po seslání Ducha Svatého. v obou případech po požehnání se přidává radostné aleluja. Je to symbolické období od začínajícího se jara až po skutečné léto nejen v přírodě, ale především v naších srdcích.

Nedávno jsme slavili slavnost Nanebevstoupení Páně a desetidenní novénou jsme se připravovali na dnešní slavnost. Trochu jakoby to navozovalo smutek, že Pán odchází, že nás opouští. Ale to neznamená, že Ježíš odchází do "důchodu", jak to přirovnal kdysi náš bývalý kaplan Artur Kimak (dnes je farářem ve Vendryni a Bystřici). Naopak, je to další důvod na radost. Apoštolové sice osiřeli, ale s vírou a Pannou Marií očekávají Těšitele, kterého Ježíš slíbil před svým ukřižováním (Jan 14,16). Nezůstaneme sami, on bude pokračovat v Ježíšově díle a v něm bude Ježíš stále s námi, protože Duch Svatý je Bůh (Matouš 28,29). Proto už nikdy nebudeme sami. přesně na 50. den po zmrtvýchvstání se projevila moc Ducha Svatého v podobě ohnivých jazyků, proto je liturgická barva slavnosti červená. Duch Svatý přináší pokoru a proto každý slyší Boží slovo ve svém jazyce, je to protiklad pýchy, když Babyloňané stavěli věž tak, že chtěli dosáhnout Boha a proto jim Bůh popletl jazyky a nerozuměli si (1.Mojžišova 11,4-7). Duch Svatý vše napravuje. Nyní už rozumějí všichni, kdo chtějí naslouchat. Když má člověk v srdci pokoru, tak vždy slyší Boží hlas.

Je dobré se zamyslet nad silně vypovídajícím textem písničky č. 422 z kancionálu (Přijď o Duchu přesvatý) a uvědomit si, co pro nás Duch Svatý jako 3.božská (často opomíjena) osoba znamená a co nám přináší. Jen v Duchu Svatém můžeme říci, že Ježíš je Pán (1.Kor 12,3).

Duchu Svatý, posiluj naši víru svými sedmi dary (Skutky 2,38).

SVÁTKY V TÝDNU PO SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO

pondělí 20.5. - vzpomínka Panny Marie, Matky církve (Jn 19,25-34)

                       - votivně možno slavit svatodušní pondělí (Jn 14,23-26)

úterý 21.5. - památka Posvěcení římských bazilik sv. Petra a Pavla (Mt 14,22-33)

čtvrtek 23.5. - svátek Ježíše Krista, Nejvyššího kněze (Mk 14,22-25)

neděle 26.5. - slavnost Nejsvětější Trojice (Mt 28,16-20)

SVATODUŠNÍ CESTA

Existuje křížová cesta se 14 zastaveními, při které rozjímáme o utrpení a umučení Krista. Sestavil jsem podobně i velikonoční cestu také se 14 zastaveními, kde lze rozjímat o událostech 50 dnů od Ježíšova vzkříšení. Na závěr velikonočního období od slavnosti Nanebevstoupení Páně po Boží hod svatodušní se připravujeme na příchod Ducha Svatého, který má velikou moc udržovat a posilovat naši víru. A tak této trochu opomíjené 3. božské osobě chci věnovat tato rozjímání na toto období, tzv. novénu k očekávání Ducha Svatého, na každý den jednu krátkou myšlenku inspirovanou Písmem. Tato novéna je jistou náhradou za zrušený svatodušní oktál, který původně trval týden po slavnosti až do Nejsvětější Trojice a byl podobný velikonočnímu oktálu. Ke každému zastavení na každý den je možno přidat svatodušní písničku č. 422.

1. pátek po Nanebevstoupení Páně

Země byla pustá a Duch Boží se vznášel nad vodami (Genesis 1,2)

První zmínka o Duchu Svatém je hned na počátku Písma. Autoři knih Starého zákona ještě neměli ani ponětí o Boží Trojici, neznali ani Syna (byli jen v očekávání Spasitele), ale byli přesto Duchem Svatým vedeni a pod jeho vlivem sepisovali tyto události.

Duchu Svatý, posiluj naši víru a dej ať Tě neopomíjíme, protože jsi nedílnou součástí Nejsvětější Trojice.

2. sobota po Nanebevstoupení Páně

Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů (Izaiáš 6,3)

Proč zde Izaiáš vzývá 3x svatý? Je to náznak Nejsvětější Trojice? Biblisté to naznačují. Izaiáš svým viděním přesahoval svou dobu a dokázal svými proroctvími přesně popsal události kolem narození i umučení Ježíše Krista, poslání Jana Křtitele i mnoho dlaších událostí. Často z něj citovali všichni evangelisté a tuto zmíněnou trojí svatost Jan i ve své prorocké knize Zjevení (6,8). I když ve Starém zákoně o Duchu Svatém není zmínka, přesto už působil.

Duchu Svatý, dej nám poznat různá tajemnství, abychom se dokázali zbavit různých pochybností a lépe odolávat ďáblovým nástráhám.

3. Sedmá velikonoční neděle

Duch Svatý na Tebe sestoupí a moc nejvyššího Tě zastíní (Lukáš 1,35)

Duch Svatý Pannu Marii provází celým jejím aktivním životem. Ještě jako na mladou sestupuje na ni při zvěstování archandělem Gabrielem, že bude Matkou Božího Syna a také v závěru svého života spolu s apoštoly očekává jeho slíbené seslání ve večeřadle. Pro svou oddanost Bohu je neoficiálně nazývána jeho nevěstou, protože plody jeho činnosti jsou v životě Panny Marie znát na každém kroku.

Duchu Svatý, prosíme Tě, abychom v Panně Marii viděli především skromnou a pokornou služebnici, která bez výhrad vždy dokáže plnit Boží vůli.

4. pondělí po 7. velikonoční neděli

Duchem svatým bylo Simeonu sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše (Lukáš 2,26)

Radost stařičkého Simeona byla obrovská, když spatřil svého Spasitele ve formě malého bezbranného dítěte. Duch Svatý aktivně působí stále, i před jeho sesláním víceméně skrytě. I nám často zjevuje Boží vůli a jeho plány s námi.

Duchu Svatý, prosíme Tě, abychom se k Otci, se kterým tvoříš nerozdílnou jednotu, mohli přiblížit co nejlépe a nejblíže posloucháním jeho slova.

5. úterý po 7. velikonoční neděli

On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm (Matouš 3,11)

Tato slova pronesl Jan Křtitel, který jako Ježíšův předchůdce mu připravoval cestu k jeho činnosti. Křtil vodou, aby lidi byli očištěni od svých hříchů a s čistým srdcem mohli očekávat Mesiáše. Sám říkal, že on tím Mesiášem není a že přijde teprve po něm a bude křtít Duchem Svatým, co už bude pravý křest, přijetí do Boží rodiny. A právě když Jan křtil Ježíše, tak se Duch Svatý zjevil v podobě holubice a tím jasně naznačil, že je dokonalou spojnicí mezi Otcem a Synem, což potvrzoval i zmíněný hlas z nebe.

A Matouš křtem také končí své evangelium, když Ježíš posílal své učedníky do světa (28,19). Tato jasná křestní formule nám symbolizuje nerozdílnost Nejsvětější Trojice.

Duchu Svatý, prosíme Tě za všechny lidi, kteří nyní přijmou křest a stanou se člemy církve, abys jim dal své dary jako posilu v jejich víře.

6. středa po 7. velikonoční neděli

Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch Svatý (Marek 13,11)

Ježíš, když posílal své učedníky, aby hlásali Boží slovo je povzbuzuje tímto citátem Písma. Ano, Duch Svatý nám vždy dává vnuknutí, co a kdy máme říci a je jen na nás, do jaké míry ho polsechneme.

Duchu Svatý, prosíme Tě o Tvou pomoc, když jsme v nesnázích, rozpacích nebo máme nějaké pochybnosti o své víře, abychom dokázali mluvit neohroženě a bez bázní o Bohu.

7. čtvrtek po 7. velikonoční neděli

Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu (Jan 14,26)

Ježí uklidňuje své učedníky, že nemusí být smutní z toho, když odejde k Otci, protože nám sešle nového Utěšitele, který bude pokračovat v jeho díle. Připomínáme si to i ve 4. eucharistické modlitbě - "a on koná dále jeho dílo". Duch Svatý bude mít tedy stejnou váhu jak Ježíš, co nás opět potvrzuje ve víře v Boží Trojici.

Duchu Svatý, prosíme Tě, abychom Tě vždy přijali do svého srdce, tak jako jsme přijímali i Ježíše a nechali se Tebou vést při své cestě životem.

8. pátek po 7. velikonoční neděli

Přijměte Ducha Svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny (Jan 20,22)

Slova Ježíše pronesené večer v den svého vzkříšení. Apoštoly vyvedl z pochybností o něm a zároveń jim dal najevo, že seslání Ducha Svatého se již blíží, že jejich slabá víra už bude výrazně posílena a že na zemi budou moci odpouštět i hříchy, co doteďka mohl jen Bůh. Tím vlastně ustanovil svátost pokání (smíření), na které se Duch Svatý aktivně podílí.

Duchu Svatý, prosíme Tě o Tvou posilu před každou svátostí smíření, abychom dokázali bez obav vyznat své hříchy a konat pokání.

9. sobota - vigílie slavnosti Seslání Ducha Svatého

Co v Písmu Davidovými ústy předpověděl Duch Svatý o Jidášovi (Skutky apoštolů 1,16)

Tato slova pronesl první apoštol Petr, když už byli v modlitbách spolu s Ježíšovou Matkou Marií v očekávání Ducha Svatého. Zároveň doplnili svůj stav opět na tucet, Jidáše nahradil losem (čili čistě Boží vůlí) nový apoštol Matěj. I na této volbě se proto podílel určitě i Duch Svatý.

Duchu Svatý, také my Tě prosíme o Tvou pomoc, když jsme na různých rozcestích a nevíme, kterou cestou se máme vydat, abychom zvolili tu správnou, tu která vede k Bohu a ne ke hříchu.

10. Svatodušní neděle

Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky (Skutky apoštolů 2,4)

A nastává konečně ten krásný den - 50. den po Ježíšově vzkříšení, také neděle. Duch Svatý se zjevuje v podobě ohnivých jazyků a na každého sestupuje. Nyní napravuje to, co lidé svou pýchou způsobili při stavbě babylónské věže, kdy si přestali rozumět a nyní opět všichni slyší ve svém rodném jazyce. Tímto svátkem sice končí krásné velikonoční období, ale působení Ducha Svatého je neomezené, vždy nás provází na našich cestách.

Duchu Svatý, prosíme Tě o Tvých sedm darů, jak zpíváme v poslední 5. sloce této krásné písničky. Abychom Tvé dary dokázali zužitkovat k prospěchu naší víry i našim bližním, protože člověk bez Tvé pomoci slábne a je bez moci.